17.3.2008 Závěr z Cabo Verde (Kapverdské ostrovy)

Na Kapverdské ostrovy a konkrétně ostrov Sal jsem měl spadeno již od minulé zimy. Nejen, 6e mě lákala vysoká kvalita místních wave spotů, ale hlavně jsem se chtěl zúčastnit jako historicky první Čech závodů PWA ve waveridingu. Jelikož PWA freestyle závody jsem měl už za sebou s umístěním v top ten, nebyl jsem si zase tak úplně jistý jestli se mi to samé podaří ve waveridingu. Šance na úspěch jsem viděl opravdu špatně a ze začátku nebylo vůbec jasné jestli se do hlavního závodu dostanu.

Závod je totiž vypsán pouze pro prvních 22 míst z celkového loňského wave rankingu a dále ještě bylo k dispozici 8 divokých karet, o které se jel již týden před tím kvalifikační závod. Tento systém mi připadá zcela férový a je daleko spravedlivější než když jsou divoké karty dány organizátorovi závodu a ten rozhoduje kdo pojede a kdo ne.

Všechny faktické údaje však hrály přesně proti mě, neboť závod se jede na spotu zvaném Ponta Preta, který se řadí mezi nejradikálnější spoty pro windsurfing vůbec. Funguje pouze při vyšším vlnění Atlantiku a vlna se láme přímo na šutry kde objížďí skalnatý útes, kolem kterého se olizuje a láme se postupně zprava doleva. Vítr zde vane šikmo od břehu z pravé strany a většinou je slabý. Vyjíždí se z písčité pláže v závětří a většinou se ani nejede moc ve skluzu, pouze po vlně dolů z kopce. Tento spot bych zařadil mezi opravdu obtížné a vlna zde může dosahovat lehce několika metrů. Při tzv. pračce je jezdec vyplivnut na šutry a síla vlny většinou láme stožár a drtí plachtu. Styl jízdy na tomto spotu je opravdu blízký surfing, protože při opravdu slabém větru není v plachtě skoro žádný tlak a tím pádem je riding čistě vlnový!

Na vítr zprava jsem toho  osobně neměl moc najeto, tím pádem jsem se rozhodnul odcestovat již několik týdnů předem, abych měl možnost se kvalitně seznámit s Ponta Pretou a hlavně si tuto legendární vlnu pořádně najet. První týden byly podmínky vynikající, kdy vlny dosahovaly někdy i výšky stožáru a jako křest ohněm jsem si nemohl přát více. Poté však vlny zmizely a předpověď byla mizerná. Tím pádem poslední dny před začátkem kvalifikace a i v průběhu kvalifikace nebyly dobré podmínky. Nicméně podmínky jsou stejné pro všechny a je třeba bojovat a brát situaci jaká je. Kvalifikace se účastnilo 23 jezdců, z toho polovina lokálů a zbytek riders z celého světa. Level byl neskutečně vysoký a do hlavního závodu postupovalo prvních osm. Kvalifikace, vzhledem ke špatným podmínkám se táhla celý týden a rozhodovalo se až poslední den. Já jsem se do prvních osmi neprobojoval a postupové místo mi uteklo o chlup, neboť mou poslední rozhodující rozjížďku jsem prohrál o jeden a půl bodu.

A navíc s jezdcem, který nakonec v hlavním závodě skončil na šestém místě! Nicméně to byla pro mě obrovská zkušenost a doufám, že příští rok se mi postoupit podaří!

Samotný hlavní závod probíhal první den v totálně extrémních podmínkách, kdy Ponta Preta předvedla své maximum. Akorát větru byl opravdu málo, takže nebyl nikdo z jezdců, kdo by neabsolvoval pračku a výstup pres šutry. V extrémně obtížných podmínkách nejvíce řádil Kauli Seadi z Brazílie, Josh Angulo a Jason Polakow, kteří svým stylem opravdu vynikali nad ostatními a čím se vlny zvětšovaly, tím radikálnější byla jejich jízda.

Docházelo však i k diskuzím a nejenom podle mého názoru byla některá rozhodnutí soudců velice sporná a můžu říct, že občas došlo opravdu k poškození jezdce. Tomuto jevu se ale bohužel nejde vyhnout, protože je to vždy hodně subjektivní rozhodnutí konkrétního soudce.

Hodnotí se totiž systémem 0 až deset bodů za vlnu a z celkově 25 min rozjížďky se sčítají dvě nejlepší vlny. A jak je obecně známo u každého bodovaného sportu občas dochází k nesrovnalostem…

Další dny závod probíhal na spotu zvaném Little Hookipa, více na sever. Podmínky totiž na Ponta Pretě nebyly vyhovující a tak došlo k přesunu. Na Little Hookipe jsou vlny menší a je více větru, tím pádem dostaly šanci i riders, kteří zvládají freestyle manévry na vlnách jako jsou goiter, taka atd… Takže se nahoru probojovalo pár mladých riders, kteří toho ještě mají určitě dost před sebou. Browzinho, Mussolini a nebo třeba úplný nováček Juban!

ochází však také letos k revoluci u prken a opět se “vrací” tvary z dvěmi malými ploutvičkami na zádi. Tvar je více kapkovitý a litráž je natlačena do oblasti před a kolem stožáru. Prkna zatáčejí na daleko menším poloměru a riding po vlně je více radikálnější a umožňuje udělat více zatáček na vlně. Od května tohoto roku bude na trhu takový ten “twinser” od Mistralu a podle informaci od  Mistral team rideru je to letošní pecka!

Celkově byl PWA závod na Ponta Pretě pro mě životní zážitek a je mi jasné, že pokud se budu chtít příští rok opět zúčastnit a udělat výsledek, bude třeba celou příští zimu trénovat na vítr zprava a ve větších vlnách.

Dekuji všem sponzorům - Mistral, North sails, ION, Reef, Snowboardel a Last Minute Centrum!

Erbi