14.2.2008 První křest ohňem (Kapverdské ostrovy)

Dnes ráno jsem už při výběhu z postele tušil, že to dneska bude stát za to. Vítr o poznani silnější a podle předpovědi by měly být i větší vlny. Takže šup šup a už okolo půl desáté jsem byl na Ponta Prete. Kromě pár surferos nikde nikdo a naštěstí ještě žádný deštníky (roz. kiteři, od slova kitovat, plantat se...). Ještě přijel jeden lokál a myslím, že nebylo na co čekat - 5.0 a 76 wave a pojďme!

Vlny byly o hodně vyšší než včera a krásně se řadily už i troche dále od břehu. Vítr postupně zesiloval a foukal o troche více side shore. První set, první vlna, rozjezd a jedeš, není cesta zpátky… za zádama ti hrní lámající se vlna, před tebou hladká díra (nepleť s ženksým orgánem..). Musíš hodně upalovat, aby tě vlna nedojela a nezlomila se ti na kebuli. Trvá to pár desítek sekund, ale je to mazec. Po první vlně jsem si málem ucvrk. Začátek téhle session byl asi nej riding v mém životě. A navíc první hodinu jsem byl na vodě jenom já a místní lokál. Paráda! Postupem času se začali rojit deštníkáři a dalši windsurfers, takže po dvou hodinách jsem to zabalil a hurá na sváču.


Ještě bych chtěl podotknout, že po dvou hodinách jsem byl taky úplně vyřízenej, neboť se jezdí na takových 80 procent pouze na rukách. A při jízdě ven si v tomto poryvovém větru člověk taky moc neodpočne.

Odpoledne se vítr opět stočil více na offshore a zeslábl, takže při druhém příjezdu na Ponta Pretu jsem se rozhodl vyzkoušet jiný spot. Vydal jsem se po pobřeží a po 15 min jízdy jsem zahlídl docela pěkne se lámající vlny a par plachet na vodě. Zjistil jsem, že jsem se ocitl na spotu jménem Riffe. Vlna zde je o poznání pomalejší a dovoluje i méně zkušeným waveriders si trošku škrknout. Výjezd přes pár kamení, ale žádné závětří. Na vodě je hodně místa. Při pračce je vlna hodná a nechá člověka znovu odstartovat a vyjet ven. Vítr opět poryvový a ve skluzu to jelo opravdu jenom občas.

Co se týče praček vůbec, tak zatím jsem si na Ponta Pretě nedovolil moc riskovat. Ale je jasné, že to jednou příjde, protože je třeba se nebát a jít do toho. Doufám, že mi lokálové taky pomůžou z hračkama, až mě to bude mlít přes point na šutry…

Pravidlo číslo jedna je, že pokud se člověk chce na Ponta Pretě naučit aerial, tak pračka je daný jev a nelze se jí vyhnout. Jinak to nejde!

Erbi